Čtyřicet let za nemlčení

Dějinami Tibetu posledních padesáti let je příběh jejich systematického ničení. A také příběhy politických vězňů. S jistou nadsázkou se dá také říci jednoho vězně. Osud třiasedmdesátiletého muže jménem Takna Džigme Sangpo totiž dobře ukazuje, co se na střeše světa odehrálo a odehrává. A nic na tom nemění fakt, že Sangpo po více než třiceti letech za mřížemi letos koncem března mohl vyjít ven a před týdnem dokonce odcestovat na návštěvu do USA. Martyrium tehdy čtyřiatřicetiletého učitele základní školy v Lhase začalo v roce 1960, tedy rok po útěku dalajlamy do indického exilu. Sangpo se s okupací nemohl vyrovnat a udělal to, co se mu jako učiteli nejsnáze nabízelo - mluvil o svých pocitech s žáky. Byl ale zatčen s tím, že svými reakcionářskými myšlenkami kazí děti. Od této doby začal být učitel Sangpo pro čínské úřady nebezpečným buřičem, který zaslouží přísnost. Krátce po propuštění v roce 1964 následuje další zatčení a odsouzení na tři roky - tentokrát za to, že vede mezi lidmi řeči o tom, jak špatně Číňané s Tibeťany zacházejí. Během výkonu trestu střídá vězení a pracovní tábor. Začátkem 70. let ale přituhuje. Někdo jej totiž udává, že radí svojí neteři, aby utekla do Indie a podala dalajlamovi zprávu o tom, co se za Himálajem děje. Bylo to v čase, kdy Čína minimálně komunikovala se světem a o situaci v Tibetu nebyly téměř žádné zprávy. I tento zločin je tvrdě potrestán - nepoučitelný kantor tentokrát dostává deset let v těžkém pracovním táboře. Po jejich naplnění v…