Není třeba čekat víc, než je reálné

Rámeček

ALEXEJ PANKIN (1957) patří k nejznámějším komentátorům ruské mediální scény. Vystudoval moskevský Institut mezinárodních vztahů, doktorát složil v roce 1983 na prestižním Institutu amerických a kanadských studií při Akademii věd. Během „perestrojky“ byl mj. členem týmu, který připravoval projevy a analýzy pro sovětského reformního vůdce Michaila Gorbačova. Od počátku 90. let působil jako hlavní editor moskevského měsíčníku Mezinárodní události, od roku 1995 je šéfredaktorem magazínu pro ruské mediální profesionály Sreda. Je členem zahraničních grémií (Open Society Institut, programy EU) zabývajících se monitoringem a podporou nezávislých médií v zemích bývalého SSSR. Publikuje v řadě ruských i zahraničních časopisů.

Rok 2001 nebyl pro ruská média kritická vůči Kremlu příznivý. Deník Segodňa byl na nátlak vlády zastaven, radikální obměnou a řízeným „zklidněním“ tónu prošly týdeník Itogi a soukromá televizní stanice NTV. Další nezávislá stanice TV 6 se po silném tlaku Kremlu ocitla v těchto dnech před zavřením. Co se vlastně v Rusku děje?

Čím objektivněji a vyváženěji se člověk chce na všechno to dění na ruské mediální scéně dívat, tím více mu připadá, že u něj dochází ke zvláštnímu rozpolcení osobnosti. Ano, minulý rok byl pro část médií, kritických vůči novému prezidentu Putinovi, tvrdý. Byli jsme svědky řízených zatčení a propouštění, podezřelých soudních rozhodnutí, obsazení redakcí maskovanými muži a dalších velmi podivných…