CS fondy, Pojišťovna Morava, Družstevní stavební záložna, Bankovní penzijní fond. Co mají tyto zkrachovalé firmy společného? Ve všech se v době jejich pádu objevil stejný člověk - Ladislav Žák (44). Patří ke skupině svazáků, která se po pádu režimu zorientovala nejlépe. Před rokem 1989 dělal tajemníka šéfovi ÚV SSM Vasilu Mohoritovi, dnes má na vizitce napsáno „specialista na krizové řízení“. Běžnému čtenáři novin Žákovo jméno sotva něco řekne, zato policie se jím opakovaně - a bezvýsledně - zabývá řadu let. Nedávno znovu otevřela případy pádu Bankovního penzijního fondu a Pojišťovny Morava: v obou Žák seděl v čele představenstva.
Jedu na hraně
Před palácem Metro na Národní třídě v Praze přechází mohutný muž. „Rozhovor jen bez fotografa a diktafonu, jinak odcházím,“ vymiňuje si Ladislav Žák striktně na počátku domluvené schůzky. Na dlouhý výčet potopených firem, jimiž prošel, reaguje úsměvem: „Jsem referent na průsery. Kam jsem přišel, tam už nějaký průser byl.“ Proto ho nijak nevyvádí z míry ani policejní šetření: „Jedu na hraně. Ale všechna stíhání byla nesmyslná a byla zastavena.“ Výčet Žákových případů by mohl sloužit jako krátká historie novodobého českého kapitalismu. Poprvé byl obviněn v březnu 1992 za to, že pomáhal s „divokou privatizací“ deníku Rudé právo do rukou jeho šéfredaktora Zdeňka Porybného. Stíhání bylo časem zastaveno, Porybný je šéfem i majitelem dodnes. Pak přišly na řadu kampeličky. Žák podle policie připravil Družstevní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu