„Milton Friedman je možná intelektuální gigant, ale jinak mi sahá asi tak sem,“ říkával s oblibou dnes již zesnulý ekonom Sherwin Rosen a přitom ukazoval někam do výše hrudi. O obojím se ostatně mohl přesvědčit každý, kdo navštívil Friedmanovy přednášky při jeho dvou návštěvách v Praze v letech 1990 a 1997 (obě pořádal Liberální institut). Dne 15. července se „malý velký muž“ Friedman, jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století a nositel Nobelovy ceny, dožívá neuvěřitelných 90 let.
Proč černí méně utrácí
Milton Friedman patří mezi ty ekonomy, kteří museli dlouho bojovat o uznání a o prosazení svých myšlenek a teorií. Nikdy nebyl v pozici Paula Samuelsona, považovaného už od vydání knihy Fundamental Methods (česky dosud nevyšlo) za autoritu moderní ekonomie. Naopak - právě proti mnoha myšlenkám Samuelsona i všech ostatních keynesiánů musel Friedman neustále bojovat, než po téměř 40 letech alespoň v nejzákladnějších bodech (např. vztah inflace a nezaměstnanosti, vyjádřený tzv. Phillipsovou křivkou) kapitulovali. Friedman toho dosáhl tvrdou prací, ale především výchovou velmi kvalitních žáků, z nichž mnozí dosáhli stejné velikosti a významu jako jejich učitel (Becker, Lucas, Mundell). Jejich hlavní základnou bylo asi nejlepší pracoviště ekonomického výzkumu na světě, totiž Chicagská univerzita, kde vystudoval i sám Friedman. Některé Friedmanovy myšlenky změnily svět, ačkoli zpočátku jim nejenže nikdo nevěřil, ale mnohdy ani nevěnoval pozornost.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
