V zajetí rytmu

Zájem o taneční hudbu se v Česku poslední dobou drží ve stejném pásmu. Takové je resumé minulý týden skončeného mamutího festivalu Open Air Field na Probošťských jezerech poblíž hlavního města. Není to sice úplně šokující zpráva, ale svůj význam má. Taneční scéna v ČR během poslední dekády prodělala bouřlivý vývoj. Zprvu okrajový žánr postupně pronikl do obecného podvědomí. Ruku v ruce se zvyšujícím se úspěchem původně pokoutních parties se objevili silní sponzoři, promotéři, byznysmeni i samotní hráči na gramofony začali pracovat na osvědčeném principu a jako už tolikrát předtím se jim postupně podařilo posunout podzemní kulturu do centra zájmu celé jedné generace. Dnes se konfrontaci se světem blyštivých flitrů, energy drinků nebo „vysmátých“ mládežníků nevyhne prakticky nikdo. Mnozí „vinyloví jezdci“ si už dávno osvojili zábavy, proti nimž se původně vymezovali, a okázalé oblečení, luxusní automobily i soukromé tryskáče se staly běžnou rutinou. Poslední český Open Air Field tedy návštěvníkům především nabídl možnost prohlédnout si, jak funguje mašinerie klubové scény a jestli se náhodou nemění v nudný diktát.

Bahenní lázeň

Největší akce svého druhu u nás si vydobyla ostruhy už v předešlých dvou ročnících. Desítky tisíc návštěvníků by mohly vyprávět o probdělých nocích a energii vybuzené do míry, která znemožňuje opustit areál brandýského letiště i s vycházejícím sluncem. Vzhledem ke zkušenostem z předchozích let bylo matadorům jasné, že s…