„V Libuši byla rekordní zima: 6,2 °C,“ informovala minulé pondělí Česká tisková kancelář. „Tropická vedra překračují rekordy století, v Německu naměřili 39,4 °C,“ napsala stejná agentura jen o dva týdny dříve. Jde o náhodný rozmar počasí, anebo máme počítat s tím, že už to bude jeho setrvalý, neurotický stav?
Horká perioda
V Evropě se nepravidelně a spíš neodhadnutelně střídají cykly o trvání 20–40 let, kdy je vln veder až pětkrát víc než v chladnějších obdobích. Právě jednou z těchto teplých period teď nepochybně procházíme. Svědčí o tom i fakt, že zatímco například v Itálii bylo v letech 1970–80 ročně jen 65 dní s vlnami veder, o dekádu později už jich bylo v průměru 230! Můžeme tak víceméně počítat s tím, že i v nejbližších letech skoro pokaždé přijdou dejme tomu dvě větší a několik menších vln tropického počasí. Na co se tedy máme připravit? Při vedrech dochází k menšímu míšení vzduchu. Ve městech a v uzavřených pánvích se zvyšují obsahy přízemního ozonu a fotochemického smogu. Lidé trpí nejenom horkem, ale také špatným vzduchem - je víc srdečních a astmatických záchvatů. V Athénách kupříkladu umírá při vlně veder denně v průměru o 40 lidí víc než za normálního počasí. Je také víc otrav z jídla a klíšťata jsou aktivnější. S každou, byť malou odchylkou od teplotního normálu roste také četnost požárů. Například v horkém létě roku 1998 způsobily ohně jen v Řecku škodu za 675 milionů dolarů. Do budoucna se něco podobného nemusí vyhnout ani nám.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu