Nový impulz

Bez vzdělání se život romské menšiny k lepšímu nepohne, stojí v nejrůznějších projektech i volebních programech. Stále však existují romské děti, které nemají doma ani stůl, na kterém by mohly napsat úkoly. Vysokoškolští studenti i další dobrovolníci v Ostravě už před pěti lety přestali o problému vzdělávání jen diskutovat a vyrazili do terénu. Nasměroval je tam aktivista Kumar Vishwanathan a také ostravská romská poradkyně Lýdia Poláčková. „Studenty z Ostravy i z Brna přivedla mezi Romy snaha pomoci, začalo to tehdy po povodních. Je to takový idealismus, nebo jak říká jeden holandský filozof - nový impulz, zájem dělat něco dobrého,“ říká Kumar.

Začalo to na Liščině

„Aha, už se jdeme doučovat,“ strká do sebe skupinka školáků od prvňáčků až po šesťáky a žene se do malé místnosti v komunitním centru na Liščině. Drobná černovláska rozdává sešity a vysvětluje, že nejprve si budou prvňáci a druháci opakovat písmenka. Malou rvačku při rozdávání psacích potřeb utne jedna z romských matek, které do centra dennodenně docházejí. „Nedáš pokoj? Tak běž ven!“ zahřímá na nejprůbojnějšího klučinu, který se hodlal o tužku boxovat. Ten v tu ránu ani nedutá, hrozba vyloučení účinkuje. Zatímco malí koukají na obrázky a s jejich pomocí píšou abecedu, starší jakžtakž trpělivě čekají, až se bude doučovatelka Jana Tancošová (19) věnovat i jim. Asi desetileté slečny pak přiznávají, že v pololetí propadly z češtiny, matematika či vlastivěda jim prý taky moc nejdou. A…