0:00
0:00
Téma1. 7. 200221 minut

Domov pod hvězdami

Astronaut

V úřadovně nevládní organizace Nový prostor visí na zdi plakát s nápisem Homeless Unlimited. Skupina zarostlých mužů na něm pózuje pod obloukem pražského mostu u Vltavy. „Tohle je Kamil, týrané dítě. Než ho dali ve čtyřech letech do děcáku, tak musel spát vedle matčiny postele na zemi na novinách,“ ukazuje sociální pracovník Jakub Chudomel prstem na fotografii. „A tady Náčelník, legenda filmového komparsu, kvůli té vizáži trochu zpychnul, každej ho chce obsadit do filmu,“ směje se. „A tihle dva jsou teď ve vězení.“ Co vlastně spojuje sbírku tuláků, podobných těm, které denně potkáváme v ulicích větších měst? Sociologové se shodují na jednom: ať člověka na ulici přivede alkohol, drogy, ztráta zaměstnání nebo bydlení po rozvodu, hlouběji se už klesnout nedá.

Jeden ze sta

↓ INZERCE

Před rokem 1989 v Československu lidé bez domova oficiálně neexistovali. Odrbanci přespávající na nádražích by režimu kazili vizitku sociálně spravedlivé oázy, které se, na rozdíl od nelítostné džungle kapitalismu, problém chudoby a sociálního vyloučení netýká. Nezaměstnanost neexistovala, také nejchudší dělníci mohli přespat na podnikových ubytovnách a svobodárnách. Podobně na tom byli další kandidáti bezdomovství - propuštěnci z vězení. Velké fabriky dostaly příkaz je zaměstnat a ubytovat. „Problém tu byl skrytý,“ vysvětluje ředitel charitativní organizace Naděje Ilja Hradecký. „Potenciální bezdomovci se pohybovali mezi kriminálem, svobodárnou a psychiatrickou léčebnou.“ Systém…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články