Čest rodiny Esterházyů

Na konci ledna roku 2000 se v maďarských knihkupectvích poprvé objevil dlouho očekávaný román Harmonia Caelestis. Jeden z nejslavnějších současných spisovatelů Péter Esterházy na něm pracoval téměř deset let a monumentální dílo věnoval památce svého zesnulého otce. Radost z dokončeného díla ale spisovateli těsně před tím, než se Harmonia Caelestis objevila na pultech, zkalil nečekaný telefonát z Historického ústavu. Úředníci, jejichž úkolem je archivovat dokumenty komunistické tajné policie AVH, Esterházyho opatrně požádali o návštěvu: složka, o kterou si spisovatel požádal po odtajnění svazků, prý obsahuje něco mimořádného. „Tomu, co jsem viděl, jsem nemohl uvěřit. (…) Chtěl jsem odtud zmizet, aby nikdo neviděl moji tvář,“ napsal později Esterházy. Milovaný otec Mátyás, o němž spisovatel právě dokončil téměř tisícistránkový román, byl přes dvacet let spolupracovníkem a později i agentem komunistické tajné policie. Zatímco Harmonia Caelestis se rychle stávala bestsellerem, Péter Esterházy se za naprostého utajení ponořil do studia otcových záznamů. Maďarská veřejnost se tak dozvěděla pravdu až letos v květnu, kdy vyšla nová kniha s názvem Opravené vydání (- příloha k Harmonii Caelestis -).

Princ donašečem

Potomek slavné šlechtické rodiny Péter Esterházy nepatřil za komunismu k zakázanému literárnímu undergroundu, ale ani k prorežimní umělecké smetánce. Podobně jako v případě Bohumila Hrabala mu přízeň čtenářů a světové uznání vynesl zejména…