Nový život Mořice Nágla

Před kašnu na náměstí jihomoravské Telče zasadili do dlažby nenápadnou kamennou desku s černou siluetou člověka. Má připomínat tragické drama, které se přesně na tomto místě událo před více než půlstoletím a jehož atmosféru náhodou zachytil neznámý fotograf. Starý pomačkaný snímek ukazuje hluboce soustředěného muže v klobouku a dlouhém plášti, který se s paletou a štětcem v ruce sklání nad malířským plátnem. Tím mužem je František Mořic Nágl, který právě maluje barokní sloup s anděly na telčském náměstí. Tím ale riskuje svůj život. Píše se totiž rok 1941 a panu Náglovi – coby „osobě židovského původu“ - zakazují malování nacistické zákony. Svůj obraz už proto malíř nedokončí: sotva pár minut po cvaknutí fotografova záběru jej od stojanu odvleklo gestapo, přivolané dodnes neznámým místním udavačem.

Laskavý a přátelský

František Mořic Nágl se na své milované náměstí už nikdy nevrátil. Vrazi jej i s manželkou a dvěma dětmi nahnali nejprve do lágru v Terezíně a pak dál - do plynových komor Osvětimi. Dlouhé roky po válce se zdálo, že nacistům jejich strašlivá mise vyšla: jméno zavražděného židovského malíře upadlo v zapomnění, v jeho rodném kraji si na něj vzpomenul jen málokdo. Jedinou dochovanou připomínkou existence rodiny Náglů zůstaly ruiny rodového statku zarostlé křovím v malé vesničce Kostelní Myslová asi pět kilometrů od Telče. "Celé roky jsem kolem zbořeniště chodila, nikdy mě ale nenapadlo spojit si ho s příběhem konkrétního člověka,…