Nebát se a regulovat

Potřebujeme vůbec pražskou burzu? I mezi těmi několika málo politiky, kteří se o kapitálový trh zajímají, zaznívá často sebevědomá záporná odpověď: zdejší burza už je prý mrtvá a v éře globalizace stejně ani není potřebná, neboť tuzemské podniky mají přece přístup na trhy ve Frankfurtu či v Londýně. Kromě toho prý Česká republika nemá tradici kapitálových trhů a zdejším podnikům spíš vyhovuje „německý model“, tedy úzké sepětí průmyslu a bank. Tento mýtus je třeba vyvrátit. Dynamický hospodářský růst je dlouhodobě nemožný bez dobře fungujícího kapitálového trhu. Vláda ČSSD zaznamenala v posledních letech skvělý úspěch v podobě rekordního přílivu zahraničních investic. Nyní potřebuje dosáhnout téhož na burze. Jinak růst ekonomiky výrazně nepřevýší dnešní 3–4 % a země nedožene životní úroveň Evropské unie ani během jedné generace.

Dva příznaky nemoci

Není sporu o tom, že pražská burza zatím příliš úspěšná není. První příznak: české domácnosti dnes raději ukládají úspory do bank než do akcií. A chovají se logicky. Od založení burzy a prvních obchodů (duben 1993) zde průměrný investor peníze pouze ztrácel, nikoli vydělával. Burzovní index PX-50, který vystihuje vývoj nejvýznamnějších akcií, se z počáteční hodnoty 1000 bodů během osmi lety trvale propadal na současných méně než 500 bodů. Výjimkou byla jen krátká období výrazného posilování v letech 1995–96 nebo třeba od loňského října do letošního května. Druhý příznak neúspěchu: na burze se…