Když v dobách pověrami zmítaného starého Říma zasáhl blesk dům, chrám nebo monument, znamenalo to jediné - bozi dali najevo svůj hněv. Mohly se očekávat hrozné věci. Před několika týdny, v noci z 27. na 28. května, blesk uhodil do špice obelisku z Aksumu, vztyčeného v centrální části Říma, a ulomil jeho část. Stalo se tak pár hodin před historickou schůzkou na nejvyšší úrovni mezi NATO a Ruskem, která naštěstí dopadla dobře. Možná tedy byl blesk v onu chvíli seslán shůry spíše proto, aby připomněl, že otázka navrácení monumentu Etiopii, odkud pochází, je stále otevřená. Lze jen doufat, že se neblahý ortel ani nyní nenaplní a příští doba přinese této starodávné památce příznivý osud.
Zloději a zachránci
Zhruba dva tisíce tři sta let starý obelisk, původním určením náhrobní kámen, byl přivezen do Itálie v roce 1937 k oslavám dobytí Habeše a - podle rétoriky expanzivního fašistického režimu - k obrození „císařství na osudových pahorcích Říma“. Vztyčený kámen jako by stvrdil naplnění snu o italské říši v severovýchodní Africe, který se začal spřádat už v druhé polovině 19. století. Aksum, odkud obelisk pochází, je zaprášené město (i když v tigrejštině znamená kvetoucí zahradu) nacházející se na náhorní plošině ve výšce 2300 metrů. Etiopští křesťané koptského vyznání jej považují za svaté město. Když tam v roce 1935 dorazili italští vojáci, nalezli nespočet starodávných obelisků - některé dosud vzpřímené, ovšem většina z nich ležela rozbita na zemi.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
