Nečekaný pád stíhaček

V tak hojném počtu jako při své poslední schůzi se poslanci nesešli celá léta: v lavicích sněmovny chyběli minulý pátek do plného stavu pouze čtyři. A jak by ne. Šlo přece o poslední šanci přijmout nebo naopak odmítnout „stíhačkový zákon“, tedy zákon o financování šedesátimiliardového nákupu letounů gripen. Po hodinovém nervózním jednání se stalo to, co už téměř nikdo nečekal: norma neprošla. A sporný nákup letadel nebude v nejbližším půlroce zcela jistě schválen ani novým parlamentem.

To už tu bylo

Do pátečního poledne zbývá zhruba hodina a poslanci dolní komory z let 1998–2002 se pomalu šikují k jednomu ze svých nejdůležitějších a zároveň posledních hlasování. Napřed se rozhoduje o tom, zda bod o stíhačkách vůbec bude do programu končící sněmovny zařazen. „Ano“ vyžaduje devadesát sedm hlasů z přítomných sto třiadevadesáti. Kolem obrazovky přenášející průběh schůze do kuloárů sněmovny se tlačí desítky novinářů, generálů, senátorů a dalších hostů. Václav Klaus oznamuje výsledek hlasování - devadesát sedm pro. Generálové jásají, senátor Vladimír Kulhánek (ODS) mává znechuceně rukou. „Projde to, bohužel,“ věští. Nicméně jedno překvapení je přece jen na scéně. Proti zařazení stíhaček na program se postavili všichni komunisté. Přitom v kuloárech se ráno mluvilo jako o jasné věci, že právě komunisté poskytnout na schválení potřebné hlasy - výměnou za křeslo místopředsedy příští sněmovny. "Jsme pro to, aby se zákonem zabývala příští vláda a příští…