Už řadu měsíců se zprávy ze Svaté země soustřeďují na teror, pumové atentáty, odvety, prostě na to, čemu se chybně (z hlediska kauzality) říká cyklus násilí. Během minulého týdne probleskly i jiné zprávy. Nepronikly sice na titulní strany novin, jsou ale zajímavé. Jde o to, jak na násilnosti reagují v Izraeli politické strany a legislativa, tedy jak se násilnosti odrážejí v politickém životě.
Odsun je nemravný
Minulé pondělí prohlásil izraelský nejvyšší státní zástupce Elijakim Rubinstein, že myšlenka odsunu arabské populace je mravně vadná a že on s ní zásadně nesouhlasí. Pronesl to v situaci, kdy je země vystavena vlně teroru, kdy se hovoří o válce (ne sice klasické na vojenských frontách, ale přesto si vyžadující stovky obětí), kdy je obyvatelstvo frustrováno a náchylné k radikálním řešením. Byl to zřetelný kontrast s Milošem Zemanem a vůbec českými politiky, kteří ve zcela jiné situaci myšlenku odsunu oživují jako mravně nezávadnou - i z pohledu více než půl století po její realizaci. Rubinstein vzápětí dodal, že když se zúčastnil posledního zasedání vlády, slyšel pravicové demonstranty vykřikovat hesla „Smrt Arabům“. Hned přikázal policii, aby zahájila vyšetřování. Během třídenního sympozia o právním postavení Arabů v Izraeli, na kterém zazněly Rubinsteinovy výroky, se řečníci věnovali i dvěma zákonům, přijatým v polovině května. Souvisejí s intifádou al-Aksa. První z nich zakazuje vyjadřovat podporu terorismu či aktům násilí nebo je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu