Na vlastní oči v Norimberku

Konzument některých českých médií - především deníku Právo - musel začátkem minulého týdne nevyhnutelně propadnout pocitu, že třiapadesátý Sudetoněmecký den byl obrovským sjezdem nacistů z celého Německa, vedených krvežíznivým bavorským premiérem Edmundem Stoiberem. V Norimberku se zřejmě koncentrovalo všechno protičeské zlo. Zprávami pochodoval desetitisícový dav ničemů, který neměl na práci nic jiného než vychvalovat Hitlera spolu s mnichovskou dohodou a především vznášet žádosti na zrušení Benešových dekretů a vrácení majetku. Pro očitého svědka „Sudetendeutscher Tag“ z toho plyne poučení: žurnalistika dokáže deformovat obraz popisované události. Novináři nemusí přímo lhát. Stačí, že vyberou informace podle předem dané koncepce a ostatní potlačí.

Pochod vyhnanců

Jak to vlastně v Norimberku vypadalo? Když se sudetští Němci jednou za rok sjedou, je vidět, že se příliš neliší od české společnosti - a koneckonců od žádného národního společenství, které prošlo totalitním režimem. Je mezi nimi spousta lidí nejstarší generace, kteří se v běžném styku chovají civilizovaně, ale přijde-li řeč na národní socialismus, začnou se z nich sypat nehoráznosti. Neschvalují vraždy a neobhajují holocaust, ale jsou to antisemité a mají silně odpudivou tendenci nacismus ospravedlňovat historickými okolnostmi. Používají naprosto stejný způsob myšlení, jako řada českých komunistů z 50. let: neumějí se vyrovnat s tím, že se nějakým způsobem podíleli na ničení lidských…