Dámo, pozor na jazyk

Před sedmi lety se odvážila upozornit na korupční praktiky svých kolegů a dodnes se jí kvůli tomu hroutí život na hlavu. Vyhodili ji z práce, chtějí ji připravit o byt, čas tráví sepisováním žalob a odvolání. Příběh vzpurné úřednice Boženy Harmáčkové místy připomíná Franze Kafku. Přestože pravidelně vyhrává soudy o protiprávnost svých výpovědí, s jejím definitivně rozzlobeným zaměstnavatelem - pražskou radnicí - to ani nehne.

Zaměstnaná nezaměstnaná

Před sedmi lety se v Českém deníku objevily články o korupci a špatném hospodaření s byty na radnici Prahy 1. Informace se opíraly o nejmenovaný úřední zdroj. Místo snahy vymýtit nepravosti se ale dotčený úřad semkl v úsilí vypátrat „zrádce“. A brzy se provalilo, že veřejně o interních praktikách promluvila úřednice odboru správy obecního majetku Božena Harmáčková. Dostala padáka. O své místo se ovšem nenechala jen tak připravit a dala věc k soudu. A ten loni po letitých peripetiích definitivně rozhodl, že výpověď je neplatná. Nic se ovšem nezměnilo. Úřad paní Harmáčkovou zpátky nepřijal. Již třikrát se pokusila do práce znovu nastoupit, nikdy se ovšem nedostala dál než na vrátnici. „Ta paní tu nemá co dělat. Nepatří sem,“ říká kategoricky tajemník obvodního úřadu Jan Uxa. Radnice si za své pohrdání rozsudkem již vysloužila padesátitisícovou pokutu a hrozí jí další - stotisícová. Úřad se ovšem proti pokutě odvolal. "Ve výroku soudu není nic o tom, že musíme paní Harmáčkovou přijmout zpět. Takže…