Apendix (7. - 13. ledna 2002)

Mezi sochou a stavbou

Od soboty je v pražské galerii Jiří Švestka zpřístupněna expozice věnovaná dílu sochaře a architekta Siaha Armajaniho. Její aktér, který sám sebe označuje jako „veřejného umělce“, se narodil v roce 1939 v Teheránu, ale od svých jedenadvaceti let žije v americkém Minneapolis. V roce 1963 ukončil v nové vlasti studium filozofie a teoretické matematiky a na tomto základě začal hledat metodu, která by mu umožnila „spojení sociálního a kulturního konceptu“. Umělec se na své cestě nechal inspirovat jedním z podstatných motivů „perské kultury“, v němž podle něj hraje podstatnou roli mluvené slovo (jež je nejen „nástrojem komunikace“, ale především „poezií každodenního života“). Armajaniho příklon k tomu, co nazývá „veřejným uměním“, tkví právě tady: schopnost reflektovat tradici a kulturu je podle něj nemožné oddělovat od konstrukce díla a jeho aktuální společenské funkce. Metodu poprvé uplatnil při projektech mostů pro chodce (první vznikly v roce 1967, nejnovější nápad byl realizován letos ve Štrasburku). Nejznámějším Armajaniho projektem je ovšem věž, kterou vytvořil v roce 1986 pro olympijské hry v Atlantě. K jeho významným aktivitám patří i spolupráce se světoznámým architektem Cesarem Pellim (společně vytvořili například projekt Battery Parku na Manhattanu). Armajani se svými díly na pomezí sochařství a architektury hlásí ke koncepci umění, jehož kvalita netkví v efektech a monumentalitě, ale spíše ve funkční skromnosti spojené s…