Temná mračna se stahují

Večerní zprávy televize Nova minulý týden hlásily: „Čeští občané se konečně nemusejí bát o své domy.“ Tímto úlevným zvoláním začala reportáž z Poslanecké sněmovny, kde se toho dne česká politická elita sešikovala po boku komunistů a jednomyslně odhlasovala, že Benešovy dekrety si rozvracet nedáme. Tuzemská politická reprezentace tak rozhodla, že věčný klid dekretům je důležitější než hladký vstup země do EU.

Džin v chalupě

Je poslední dubnová středa dopoledne a v českém sněmu svolává předseda ODS Václav Klaus hlavní představitele demokratických stran k lavicím komunistů. Zde se dohadují poslední detaily společné deklarace. Někteří poslanci a poslankyně opoziční smlouvy si na to oblékli trička s nápisem „To je NAŠE zem, to je NAŠE chalupa“. Na nich se ve stylizované chaloupce krčí Česká republika a u přeškrtnutých německých názvů měst v bývalých Sudetech stojí české ekvivalenty. „Já vám neřeknu, kdo nám to dal. Dohodli jsme se, že jméno nepovíme,“ říká poslankyně Eva Dundáčková (ODS). Po poradě s komunisty schůze začíná. „To není projev nacionalismu,“ vysvětluje z řečniště smysl společného prohlášení o dekretech Václav Klaus, „nýbrž pouze výraz zneklidnění sněmovny nad pokusy některých kruhů v zahraničí znovu otevírat tragické projevy historie a zneklidňovat naši veřejnost.“ Druhý hlavní aktér dnešní manifestace - předseda komunistů Miroslav Grebeníček - jde na věc zostra. „Začalo to už tenkrát, když Jiří Dientsbier odmítl hájit zájmy našeho státu při sjednocování Německa,“ vyřizuje si účty s listopadovou revolucí a pádem železné opony. Sněmovna ani nedutá. Představitelé ostatních stran hrají druhé housle. Vladimír Špidla říká, že za všechno mohou Němci, podle předsedy lidovců Cyrila Svobody je deklarace „přijatelná pro všechny“ a Karel Kühnl za Unii svobody ujišťuje posluchače, že žádná revize území či majetku nehrozí. Pak se hlasuje a všech 169 přítomných poslanců s vojáckou disciplínou zvedá ruku pro. „Naše předsednictvo nesouhlasilo s parlamentní debatou o dekretech,“ říká po manifestaci poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek. „Když jsme se ale dozvěděli, že se na tom dohodla ODS s komunisty, tak jsme si řekli, že bude lepší se toho účastnit a udržet věc v klidu.“ A proč demokratické strany přijaly do diskuse i komunisty? „Mělo to být jasné slovo celé sněmovny,“ vysvětluje Jan Zahradil z ODS. „Nečekal jsem, že tu situaci pan Grebeníček zneužije, a jsem pevně rozhodnut už nikdy komunisty k podobně závažné diskusi nezvat.“ Cyril Svoboda k účasti komunistů říká: „Byla to velká chyba, ale ne naše. Dohodla se s nimi ODS a nám nezbývalo než na to přistoupit.“ Stejně věc vidí i předsedkyně US Hana Marvanová: „Chtěli jsme přispět k uklidnění obav občanů, takže jsme se společným usnesením museli souhlasit. Spolupráci s komunisty ovšem nadále odmítáme.“ Proč ale Koalice ustoupila tlaku ODS a KSČM tak lehko a proč žádný z jejích poslanců nevystoupil proti? „Ve chvíli, kdyby někdo z nás vystoupil, tak to ODS a komunisté využijí k zahájení urážek sudetských Němců. Diskusi ve sněmovně bychom pak nemohli zastavit,“ říká Svoboda.

Dej záruky, dej

Nejasné zatím je, co vlastně usnesení sněmovny znamená. „Já to beru jako jasný signál poslancům Evropského parlamentu, že toto je stanovisko České republiky. A lidé v pohraničí teď už také vědí, že se nemusí bát o svůj majetek,“ říká Zahradil. „Prohlášení je jen symbolické,“ oponuje mu Zaorálek. „Požadavkům na navrácení majetku to nezabrání - ty určitě přijdou a může je zamítnout až soud.“ „Nemějme iluze, že tímto bylo k dekretům řečeno poslední slovo,“ reagovala na českou deklaraci poslankyně Evropského parlamentu za rakouské lidovce Ursula Stenzelová. „Vadí mi, že tento dokument není výsledkem dialogu všech zúčastněných stran, kam patří i sudetští Němci. Jde o monolog. Češi před námi práskli dveřmi,“ řekl k tomu šéf sudetoněmeckého krajanského spolku Bernd Posselt. Zástupce liberálů v Evropském parlamentu, Švéd Karl Erik Olsson je ještě ostřejší: „Usnesení debatu okolo dekretů rozhodně nezjednoduší. Naopak opět zvedne vášně, protože v momentě, kdy se všichni snažíme uklidnit atmosféru, působí jako provokace“. Pokud Olsson hovoří o snaze uklidnit atmosféru, ví, o čem mluví. Coby člen společného výboru evropských a českých poslanců se zúčastnil jeho diskuse o dekretech minulý týden v Praze. Debata byla velmi živá a právě Seveřané v ní rozhodujícím způsobem brzdili vzájemné česko-německo-rakouské výčitky. Nakonec se po složitých diskusích v kuloárech schválilo stanovisko vyhovující všem: i když na Benešovy dekrety existuje mnoho různých názorů, nemělo by toto téma Česku zabránit v dokončení jeho evropské cesty ještě tento rok. Doslova pár hodin po schválení kompromisního stanoviska ovšem předseda ODS Václav Klaus na předvolebním mítinku v Praze prohlásil, že se z dekretů musí stát vyjednávací kapitola - jinak jeho strana vyzve občany, aby v referendu hlasovali proti vstupu do Evropské unie. A den na to se zdejší poslanci definitivně vysmáli svým evropským kolegům do očí, když „nedotknutelnost dekretů“ jednotně pozvedli do centra zdejší politiky. „Pokud se ze záruk opravdu udělá celoevropské téma, bude třeba nést všechny důsledky, které z toho vyplynou,“ citovala agentura ČTK bruselského diplomata, který si nepřál být jmenován. „A prvním z nich bude podstatné zpoždění vstupu Česka do EU.“