Nářky Ramalláhu

Má probíhající izraelská ofenziva proti palestinskému terorismu naději na úspěch? Řadoví Palestinci tvrdí, že v žádném případě. Odpor proti „izraelskému okupantovi“ prý bude pokračovat. Důvody lze nalézt přímo v Ramalláhu, sídle samosprávy pomalu se rodícího palestinského státu.

Na pomoc Arafátovi

Je pátek minulého týdne po poledni a střed Ramalláhu je na nohou. Téměř všechny obchody jsou zavřené. Několik tisíc lidí směřuje k jedné z promenád, která vede k obklíčenému sídlu jejich prezidenta Jásira Arafáta. Cesta alespoň pod jeho okna ale není volná. Před měsícem prorazil izraelský vojenský buldozer zídky u jedné vily, nabral hlínu a zatarasil s ní celou šířku ulice. Vše zpevnil vytrhaným asfaltem. Sto metrů za barikádou hlídají přístup izraelští vojáci v džípech a tancích. Chvíli to vypadá na příjemné odpoledne. Lidé mají s sebou děti, smějí se, do kamer mávají palestinskými šátky. Protestují proti blokádě Arafáta, ale i proti věznění jeho nejbližších spolupracovníků, které Izrael podezírá z organizování terorismu. Vpředu se ale už šikují mladíci s praky, obklopeni chumlem fotografů a kameramanů. Žurnalisté mají helmy a neprůstřelné vesty, ani ty jim ale zjevně nedodávají úplný pocit bezpečí. S prvními hozenými kameny odpovídají vojáci ohlušujícími dělbuchy a slzným plynem. Dav začíná couvat. Ve chvíli, kdy se vzduchem z palestinské strany barikády ozve rachot samopalu, mění se ústup v panický útěk. Rodiny a starší lidé mizí, zůstávají jen…