Kouřové signály

Očekávali prognostici šok z prvního kola prezidentských voleb ve Francii? Nikoli. Očekávali porážku národního tábora v parlamentních volbách v Maďarsku? Nikoli. V obou případech odborníci na budoucnost selhali a jejich předpovědi jako by připomněly starý vtip. Indiáni přijdou za náčelníkem a ptají se: Jaká bude zima? Náčelník foukne do ohně, upřeně se zahledí do uhlíků a praví: Zima bude krutá, vyražte do hor pro dříví. Za pár dnů mu to ale nedá a mobilem zavolá do Washingtonu na meteorologickou službu: Pánové, jaká bude letos zima? - Krutá. - A víte to jistě? - Samozřejmě, pane. Indiáni sbírají dříví jako fretky. Z vnějšího dojmu dnes určuje příčinu věcí a z ní pak odvozuje budoucnost kdekdo. Nepřikládá se prognostikům větší role než samotným voličům? Jako by měl pravdu Ludvík Vaculík, když Respektu před lety řekl: „Já považuju předvolební výsledky a podobné výzkumy za parazitismus, a ani jim nevěřím. Navíc je to příležitost k podvodům a ke skryté agitaci pro něco a proti něčemu.“ Hrome, něco na tomhle názoru musí být, vidíme-li falešné proroky z Francie a Maďarska. A nejen to. Lidé až příliš často nevolí toho, s kým se názorově nejvíce shodují, ale dávají hlas podle jakéhosi zadání proroků: aby strana X neklesla pod 5 %, aby strana Y neměla absolutní většinu, ale musela jít do koalice se stranou Z… Tak proč s proroky prostě nevyběhnout? Ale kdež. Jejich francouzské a maďarské selhání má své racionální příčiny. Ve Francii to byla na tamní poměry vysoká volební…