Azylanti nejsou příživníci
V jinak záslužném článku Všechno hezky pod zámkem (Respekt č. 16/2002), který se snažil upozornit na těžkou situaci, v níž se nacházejí žadatelé o azyl, jste se bohužel dopustili drobné nepřesnosti, když zaměňujete pojmy žadatel o azyl a azylant. Zdánlivě nevinnou záměnou jste nechtěně poškodili pověst azylantů, tedy lidí, kterým byl již azyl udělen.
Autor článku Ondřej Kundra totiž například píše: “… životní změnu azylantům přinesla čerstvá novela azylového zákona. Podle ní totiž ministerstvo vnitra nebude lidem žijícím mimo tábory vyplácet dosavadní příspěvky ve výši životního minima.” K tomu je třeba říci, že azylant má stejná práva a povinnosti jako kterýkoli jiný občan ČR, a k pobytu v táborech nemůže být proto nikým nucen. Hlavně je ale potřeba připomenout, že žádnému z azylantů ministerstvo vnitra nevyplácí jakékoli speciální příspěvky. Azylant pouze může – stejně jako všichni občané – požádat sociální odbor o příspěvek na životní minimum, pokud vlastními silami není schopen získat takové příjmy, kterými by si zajistil zákonem stanovenou hranici příjmů.
V této souvislosti jsem byla nejvíce překvapena vyjádřením ředitele odboru azylové politiky ministerstva vnitra Tomáše Haišmana, že “azylanti jsou nezodpovědní, hlásí fiktivní adresy a páchají kriminalitu”. Věřím, že jde pouze o nešťastnou interpretaci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu