Karl Popper napsal, že demokracie je ta forma státu, kde je možné zbavit se vlády bez krveprolití. Maďaři si před týdnem ověřili zdánlivou samozřejmost, že žijí v demokratické zemi. Přestože se prorokovalo vládní straně vítězství a premiér Viktor Orbán byl připraven stát se takřka samoděržavým vládcem, prohrál. Co vlastně voliči potrestali? Orbán tvrdě sledoval svůj cíl opanovat maďarskou společnost. Jenže pro samé vzývání velkomaďarského kultu zapomněl řešit reálné problémy země. Jeho nacionalismus navíc iritoval jak liberálně smýšlející občany, tak partnery v zahraničí včetně Bushovy vlády a zástupců Evropské unie. Maďarští voliči Orbánovi vystavili nepříjemný účet. Stejně jako drtivá většina lidí v demokratických státech totiž nechtějí po premiérovi stavbu národoveckých katedrál a konflikty se sousedními státy, ale recept na řešení problémů v každodenním životě. Přepočítal se také István Csurka. Přestože měl získat nejméně osm procent hlasů, Maďarská strana spravedlnosti a života (MIÉP) se vůbec nedostala do parlamentu. Potenciální voliče přece jen znechutil Csurkův šovinismus, antisemitismus a názory, že se jejich země mění v kolonii globálního kapitálu. Část voličů MIÉP kromě toho přetáhl i Orbánův nacionalismus. Poučení z prvního kola maďarských voleb lze shrnout takto: země nad Dunajem dokázala sílu své demokracie i sebevědomí, které nepotřebuje pokřik populistů. Maďaři věří pozitivnímu vlivu volebního kyvadla, kterému podlehly zatím všechny vlády v Budapešti -…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu