Telecom versus zbytek trhu

Co se stane, když rozdělíme trh na regulovanou a neregulovanou část? Všechny firmy se budou snažit přesunout do regulované oblasti co nejvíc nákladů. Tuto poučku pěkně ilustrují současná jednání Telecomu, jeho konkurentů a regulátora - Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). První spor se vede o propojovací poplatky, tj. o ceny na velkoobchodním trhu. Telecom a konkurenční operátoři se musejí vypořádat za vzájemné volání do svých sítí. Jelikož bývalý monopol má pochopitelně mnohem víc linek, celkový objem hovorů do jeho sítě je podstatně větší, a tudíž je pro ně výhodné žádat co nejvyšší poplatky za připojení. Zatím se s konkurencí nikdy nedohodl, vždy musel přijít ČTÚ a rozhodnout administrativně (tak jako v případě mobilních operátorů, kde žádaly vysoké poplatky především Eurotel a Paegas). Jediná správná cena je tržní, ale přeregulované telekomunikace jsou vše jiné než volný trh. Ve světě proto vznikla řada administrativních metodik - český regulátor pracuje s LRIC neboli metodikou „dlouhodobých marginálních nákladů“. Teď jen musí vytvořený model naplnit daty. Alternativní operátoři už to udělali a vyšlo jim 28 haléřů za minutu hovoru ve špičce v rámci jednoho uzlového telefonního obvodu a 14 haléřů mimo špičku. To by znamenalo zlevnění o více než polovinu (dnes pro „velkoobchod“ platí 60 haléřů a 30 haléřů). Telecom ovšem považuje za nízké už současné ceny. Příslušné podklady pro rozhodnutí má předložit ČTÚ do 15. května. Druhou regulovanou cenou, která je pro podobu…