Teatrální čtvrteční sebevražda Vlajka Stojiljkoviče, někdejšího velitele srbských policejních hrdlořezů v Kosovu, si jistě na dlouhou dobu podmaní myšlenky těch Srbů, kteří v sobě pěstují ukřivděnost za politické, vojenské a kulturní porážky z minulých let. V bludištích démonických představ, které si na Balkáně tradičně získávají ohlas, bude tento zoufalý, ale rádoby hrdinský čin působit jako zrcadlo. Srbský národ se v něm uvidí, rozhodně mu to však neukáže cestu, jak se vyrovnat se svou minulostí.
Spravedlivý týden
Vtip je ve způsobu, jakým komunistický aparátčík a blízký Miloševičův spolupracovník svůj čin provedl. Kdyby se pověsil na opasku v hotelovém pokoji, tak jak to o den později pravděpodobně ze soukromých důvodů učinil svazový ministr zdravotnictví Srbska a Černé Hory Miodrag Kovač, nemohl by vinu za svou smrt svalovat na „loutkovou vládu“ v Bělehradě, která je prý ochotná pošpinit národní čest jen proto, aby mohla od Západu získat pár dolarů. Stojiljkovič se demonstrativně zastřelil přímo na schodech do parlamentu, v němž byl právě schválen zákon, umožňující vydávat haagskému tribunálu osoby obviněné z válečných zločinů. Shodou okolností došlo k sebevraždám v týdnu, kdy se naplnil počet šedesáti zemí, jež ratifikovaly úmluvu o zřízení permanentního Mezinárodního soudního tribunálu pro válečné zločiny. Poprvé v dějinách lidstva tak vzniká, opět v Haagu, instituce, která se bude zabývat válečnými zvěrstvy, spáchanými kdekoli a kýmkoli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu