Nejen korupce, ale i cenzura

Před půl rokem oznámil premiér Miloš Zeman svůj záměr zlikvidovat týdeník Respekt kvůli článku o korupci. Vláda za tím účelem dokonce přijala speciální usnesení. Záměr se viditelně nezdařil a útokem kabinetu na týdeník se přestala zabývat justice i média. Pokud to má být konec celého případu, je ještě třeba určit vítěze.

Účel světí prostředky

Všechno začalo nevinným článkem „Něco sprostého a vulgárního“, kterým se Respekt u příležitosti pražské konference nevládní organizace Transparency International obecně snažil popsat nebezpečí korupce v demokratické společnosti. Mimo jiné použil i příklad české sociální demokracie, která vyhrála volby slibem, že s korupcí zúčtuje, její vláda ale po dvou letech korupci podlehla. Takové hodnocení se stalo pro Zemana a spol. důvodem vyhlásit válku Respektu. Podle plánu vyhlášeného premiérem měl být týdeník zničen přívalem soudních žalob a žádostí o finanční satisfakci od jednotlivých ministrů. Kritika vlády se přitom opírala o zcela zřetelná fakta. Zemanův kabinet skutečně podnikl v boji s korupcí důležité kroky, především průhledně privatizoval velké banky. Tažení ale skončilo v červnu 2000, kdy byla znovu prodána IPB. Pak už následovaly kroky, které naopak korupci otevíraly dveře. Probíhaly podezřelé vládní zakázky bez korektního výběrového řízení (dálnice do Ostravy, internet do škol, tendr na stíhačky, vymáhání ruského dluhu),…