Řekneme-li Německo, většině lidí u nás se v poslední době vybaví tzv. Benešovy dekrety a příslušné patálie, které ovlivňují česko-německé vztahy i naši předvolební kampaň. Samotné Německo – rovněž předvolební – však žije jinými problémy. Koncem března se k těm nejnaléhavějším zařadily potíže společnosti Philipp Holzmann (druhá největší stavební firma v zemi) a koncernu KirchMedia. Nejde jen o ryze ekonomickou problematiku, mnohem více jde o politiku a tradiční německé obavy. Bankrot firmy Holzmann zosobňuje německou obsesi z nezaměstnanosti (společnost dává práci 24 tisícům lidí doma i v cizině). Kirchovu mediálnímu impériu zase hrozí, že ho koupí buď Rupert Murdoch, nebo Silvio Berlusconi, což v zemi vyvolává touhy po „národním řešení“ celé věci. Zároveň se však ukazuje, že možnosti i chutě ke státnímu zásahu či národnímu řešení slábnou. Jako by si německý kancléř Gerhard Schröder nyní řekl: nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Když se firma Holzmann ocitla před více než dvěma lety v ohromném předlužení, jeho vláda ji zachránila masivní státní dotací a tlakem na významné banky, aby poskytly úvěry (Respekt č. 49/99). Teď je Holzmann ve stejné situaci (21. března vyhlásil bankrot), ale banky se zatvrdily – a kancléř Schröder nic nenadělal. Na podzim 1999 se mohl holedbat, že zachránil přes dvacet tisíc pracovních míst. Teď jde do voleb s víceméně prázdnýma rukama a Německem v recesi.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu