Zemětřesení, které minulý týden postihlo severovýchodní Afghánistán, jen prohloubilo bídu, v níž tato země navzdory mezinárodnímu zájmu a humanitárním akcím žije. Nejhorší zůstává nedostatek potravin. Lidé trpí hladem.
Zare, ukázkový případ
Velitel Hadži Asad sedí v rohu malé místnosti, kde byl ještě před nedávnem štáb vojenské základny, a tajemně se usmívá. Tento Uzbek středních let strávil celý život ve válce. Začínal v patnácti letech jako mudžáhid v boji proti sovětské armádě, díky mrštné postavě se mu dařilo při přepadávání vojenských kolon. Potom válčil proti vojákům prezidenta Nadžibulláha, a když ten padl, tak spolu s uzbeckým generálem Rašídem Dostúmem táhl proti Ahmadu Šáhu Masúdovi. V boji proti tálibánům měl smůlu, dobře vyzbrojený a financovaný nepřítel zatlačil Asadovu skupinu do kopců v podhůří Hindúkuše, až k jeho rodné vesnici Zare. Opevnili se a v obklíčení se drželi dva roky. Jediným spojením se Severní aliancí byl vrtulník, který za nimi létal jedenkrát týdně. Vozil kurýry s penězi, s velkými částkami v dolarových bankovkách, které svým velitelům posílal Dostúm. Za ně nakupovali u překupníků zbraně a na bazaru jídlo. Vrtulníky se zamalovanými ruskými hvězdami postupně vozily více a více peněz. Na jaře minulého roku se tak ve vesnicích pod horami podařilo proti tálibánům vyvolat rebelii. Na podzim přistáli v údolích američtí vojáci a společně s generálem Dostúmem odtud vyrazili směrem k centru severních provincií –…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu