Výstava Střed Evropy okolo roku 1000, která byla před čtrnácti dny otevřena na Pražském hradě má za sebou už dvouletou historii: začala v Budapešťském národním muzeu, pak se přestěhovala do Berlína a Mannheimu a teď zakotvila skoro na čtyři měsíce v Praze. Je to ambiciózní projekt, podpořený Radou Evropy a nejvyššími státními představiteli Německa, České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska – zemí, jejichž vědecké instituce se na něm podílely. V Praze se úvodní ceremoniál ovšem na rozdíl od budapešťské premiéry musel obejít bez účasti maďarského a německého ministra kultury. Po únorovém bojkotu jednání Visegrádské čtyřky, kterého se kvůli požadavku sousedů na zrušení Benešových dekretů odmítl zúčasnit český ministr Pavel Dostál a jeho slovenský kolega Milan Kňažko, se ze slavnostního zahájení pražské výstavy maďarský i německý ministr omluvili – oficiálně z důvodů zaneprázdněnosti. Ne právě vřelé současné vztahy by ale neměly dojem z výstavy pokazit. Všechny ty staré pergameny, fragmenty keramiky, starých mincí, šperků, zbraní, liturgických potřeb i pokusy o rekonstrukci staveb, které dávno vzaly za své, dokumentují, že ona nehmotná stavba středoevropské vzájemnosti dosud za své nevzala a oslovuje nás jako úloha trochu zapomenutá a zároveň dosud nenaplněná.
Ze stromů
Na počátku, před tím, než byly položeny její základy, tu byla pustina obývaná divokými pronárody: sešly se ve středoevropské oblasti z krajů blízkých i odlehlých,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
