Samotář na aspirinu

Michal Singer poprvé veřejně vystavoval v podzemí Vinohradské tržnice na jaře 1989 se skupinou umělců sdružených okolo tehdy ještě samizdatové Revolver Revue a v následujících čtyřech letech působil jako výtvarný redaktor Respektu. Jeho tvorbu, zpočátku spjatou s poetikou pražské periferie, představila roku 1992 výstava v PKC Ženské domovy v Praze na Smíchově. Kolekce šestnácti obrazů vystavených nyní v galerii Navrátil pod názvem Plavba na aspirinu bilancuje autorovu tvorbu za uplynulých pět let a v podstatě uzavírá tvůrčí periodu, jež započala projektem Rozesmát bohy v pražské galerii Litera. Vedle titulního obrazu nelze opomenout práce Námořník, Potápěč či Hasič, které nesou vročení 2000, ale rozvádějí náměty z počátku devadesátých let. „Fascinují mne jiné kultury,“ prohlásil Singer krátce před zahájením výstavy. „Mají daleko vyváženější pojetí světa než my Evropané. Bílá civilizace mne poslední dobou stále více nudí.“ Celý malostranský projekt je věnován králi amerického černošského soulu a funku Jamesi Brownovi a také Singerova nejnovější tvorba s výše vymezenou linií úzce souvisí. Autor se nyní prakticky výhradně věnuje tečkovaným kresbám. „Jsou pro mne formou terapie a pomáhají mi nacházet mé původní zdroje,“ říká. Třiačtyřicetiletý Michal Singer, malíř, básník a také rockový pianista někdejší „novovlnné“ skupiny Sdělovací technika se čas od času schází se svými kolegy, kteří si podobně jako on příliš nehledí kontaktů s výtvarnou oficialitou (patří k nim…