Loos bez příkras
K nejzajímavějším osobnostem, které započaly modernistickou revoluci v architektuře, patří brněnský rodák Adolf Loos (1870–1933). Jeho projektům i realizacím předcházely jasnozřivé a ostře formulované články, které ve Vídni vycházely před sto lety. Proti ornamentální zdobnosti historických slohů i secese v nich prosazoval stavby s hladkými fasádami, jejichž krása by plynula jen z důmyslné souhry velkých tvarových forem a z harmonie proporcí. Soubor českých překladů Loosových statí sestavený estetikem Bohumilem Markalousem (který je známější pod svým literárním pseudonymem Jaromír John) vydává po více než sedmdesáti letech znovu nakladatelství Tichá Byzanc pod názvem Řeči do prázdna. V knize nechybí nejslavnější Loosův esej Ornament a zločin, v níž snahy o povrchní zdobnost životního prostředí architekt označuje za jednu z hlavních příčin mravního, kulturního i hospodářského úpadku staromilských zemí typu habsburské monarchie. Podobné zásady hlásal i ve stati Dámská módo, ty strašná kapitolo kulturních dějin! Dnes už stavby Adolfa Loose tolik neprovokují, jeho texty si však svou převratnou razanci zachovávají.
Přehlídka mladých
Milovníkům architektury lze v příštím týdnu doporučit také návštěvu Galerie architektury Brno. Právě tam se totiž od úterý 26. 3. přesouvá společná soutěžní výstava projektů studentů Fakulty architektury ČVUT nazvaná Olověný Dušan 2002.
Nabitá Archa
Obzvláště pestrý program má…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
