Po volbách se dočkáte

Právě míjející čtyřleté volební období je v mocenských kuloárech s jistou nadsázkou označováno jako éra bojů o změnu ústavy. Jméno mu vynesla neúspěšná snaha tandemu ODS-ČSSD změnit volební systém a pravomoci prezidenta. Ani jedna ze stran přitom tyto věci neměla v programu a neslibovala je v předvolební kampani. A dnes je to stejné: partaje o tom v programech cudně mlčí, ale v případě výhry si na důležité změny v ústavě brousí zuby.

Myslivci do vlády

Za poslední čtyři roky vyvolal největší pozornost smluvněopoziční projekt na změnu volebního systému. Podle ústavy se volby musí konat „podle zásad poměrného zastoupení“. Vládnoucí strany ale připravily takový návrh zákona, který se téměř rovnal většinovému. Ústavní soud ovšem pokus obou stran zakázal. Zkrachovaly i snahy vzít prezidentovi právo na volbu bankovní rady a guvernéra ČNB. Žádná z těchto myšlenek ale nezmizela ze světa a političtí stratégové se jejich realizací stále zaobírají. Pokud jde o volební systém, všechny parlamentní strany se shodnou na nutnosti změn. Liší se ale v názorech, jak by měly vypadat. Například ODS je pro jednokolový většinový systém do sněmovny. Klausově straně se zalíbil už před šesti lety, kdy se ve volbách do Senátu ukázalo, že v případě jednokolového hlasování by ODS drtivě ovládla celou horní komoru. Pokud by ODS ustoupila od jednokolového systému, zřejmě by se na většinové změně dohodla s Koalicí. „Většinový systém dává přehlednou většinu vládní straně, což je dobře,“ říká předsedkyně US Hana Marvanová. „A volba prostřednictvím dvou kol zajišťuje, že kandidát musí být přijatelnější pro širší část voličů.“ Sociální demokraté míří přesně opačným směrem. „Chtěli bychom více posílit pluralitu, a tudíž bychom rádi snížili limit pěti procent pro vstup do sněmovny. Třeba na tři procenta,“ říká místopředsedkyně ČSSD Marie Součková. To je zajímavá informace. Už proto, že Ústavním soudem zamítnutý návrh ODS a ČSSD se naopak důmyslným přepočítáváním snažil počet stran ve sněmovně radikálně omezit. „To bylo v rámci opoziční smlouvy, která už neexistuje,“ říká Součková. A které malé strany by ve sněmovně ráda viděla? „Například Za životní jistoty, ale proč by si kandidátku nemohli podat třeba myslivci či včelaři?“ Má to svou logiku. Sociální demokraté totiž trpí obtížemi sehnat vhodného koaličního partnera. Komunisty odmítají a zbylé strany s nimi - zatím - do jiné než skryté spolupráce odmítaly vstoupit.

Přímo proti čachrům

S volebním systémem nepřímo souvisí i síla horní komory. ČSSD má v programu boj proti jejímu posilování. „My bychom naopak chtěli sílu Senátu zvýraznit, aby se nedal tak lehko přehlasovat,“ říká Marvanová. S tím souvisí i další koaliční plán. „Chceme zavést obranu proti účelovým změnám ústavy. Třeba takovou, že se změnou ústavy, kterou odhlasují současní zákonodárci, budou muset souhlasit i ti následně zvolení. Pak teprve vejdou v platnost.“ Pokud by prý tento návrh neprošel, mohl by mít právo veta na ústavní zákony prezident. A právě prezident a způsob jeho volby přitahuje největší pozornost. Už v lednu nás čekají prezidentské volby a podle ČSSD i Koalice by v nich už měli volit přímo občané. „Lidé mají mít právo vybírat si hlavu státu a nenechat to na politické čachry,“ říká Hana Marvanová a sociální demokraté po vnitrostranickém referendu souhlasí. Už v příštích týdnech Senát předloží návrh na přímou volbu. ODS je „kategoricky“ proti. O přímé volbě ale sněmovna bude hlasovat až po volbách, a tak je dnes mnohem víc zajímavé, koho strany na post prezidenta navrhnou. I prezident Havel v novoročním projevu řekl: „Nelze přijmout tvrzení, že všechno ukáže čas. Takové tvrzení totiž může znamenat i to, že politici chtějí mít po volbách pokud možno volné ruce a různé funkce si pak rozdělovat už bez vlivu veřejnosti a tak, aby žádný z nich nevyšel zkrátka.“ Jenže prezident má zřejmě pravdu a o jeho nástupci rozhodnou dohady za zavřenými dveřmi. „O případném kandidátovi se musí vést vnitrostranická debata, která není krátká,“ vysvětluje Součková, proč ČSSD svého kandidáta neprozradí. Stejně tak ODS: podle Klause by se jeho strana „musela zbláznit“, aby před volbami řekla jméno kandidáta. Jediný, kdo se k tomu chystá, je Koalice. „Řekneme těch jmen více,“ slibuje Marvanová. „Rozhodující bude, zda půjde o volbu přímou nebo parlamentem. V prvním případě předložíme ideálního kandidáta, ve druhém méně výraznou tvář.“ Politické strany mají i společnou chuť omezit pravomoci prezidenta. Všechny se například shodnou na potřebě kontrasignace milostí. Shodnou se i na tom, že by do jmenování bankovní rady České národní banky měl kromě prezidenta vstupovat i někdo jiný. Například Koalice by ráda viděla jako u volby ústavních soudců potvrzení Senátem. „Ze Senátu nevzniká vláda, a tak je nezávislejší. Bylo by vhodné, kdyby prezidentovi potvrzoval jím vybrané členy rady,“ říká Marvanová. S tím ale nesouhlasí poslanec a ústavní expert ODS Marek Benda: „Rada musí být volena, alespoň z části, sněmovnou právě proto, že tam vzniká vláda, a tudíž by se tím zabránilo nějakým rozbrojům mezi ČNB a vládou.“ ČSSD prý zatím neví, jak se rozhodnout.