Grégrův Exit

Královopolská Brno, Škoda Jaderné strojírenství a Hutní montáže Ostrava. Tyto firmy vstoupí jako první do vládní revitalizace č. 2, známé též jako „Program stabilizace a oživení předlužených podniků Exit a Rozvaha“. Oproti původním velkým plánům je to dost skrovný výsledek. Ještě loni v říjnu ministr průmyslu Grégr mluvil o „cca 40 podnicích“, jimž v úspěšném rozletu brání staré dluhy, shromážděné dnes v České konsolidační agentuře. Měsíc poté ho poopravila samotná agentura: takových firem nezná „víc než patnáct“. Podobné to bylo s náklady - Grégr žádal o 20 miliard, aby stát dokoupil podíly v podnicích, u nichž k získání většiny nepostačí přeměna pohledávek na akcie. Obrovskou sumu vystřelil ministr od boku. „Nemáme vůbec představu, kolik to bude stát. Možná nula, možná deset, možná dvacet miliard,“ řekl Respektu vrchní ředitel Grégrova odboru restrukturalizace Josef Jarabica. Nyní se tedy začalo naostro. Investiční rada, jmenovaná ministrem průmyslu, 20. února vybrala první podniky a v dubnu má o nich rozhodnout vláda. O koho jde a kolik peněz bude potřeba? Za Investiční radu smí mluvit jen její šéfka, náměstkyně ministra průmyslu Milada Vlasáková. A ta komunikuje pouze písemně a velmi stroze. „Do doby rozhodnutí vlády nelze údaje o jednotlivých podnicích zveřejňovat,“ stojí v nepodepsaném faxu, který přišel z jejího sekretariátu. „Přímé náklady z veřejných rozpočtů nejsou uvažovány.“ Nezbývá proto než se spolehnout na neoficiální informace. Podle nich jsou doporučení…