Nekonečný příběh

Málokdo by se dnes odvážil zpochybnit skutečnost, že Spojené státy dosáhly v první etapě války proti terorismu jednoznačného vítězství. Bez větších problémů se jim podařilo dobýt několik zaprášených garnizon v jedné z nejchudších zemí světa a potvrdit tak pozici světového hegemona. Přesto však mají Američané celou řadu důvodů pohlížet na svět se svraštělým čelem. Jejich kypící sebevědomí totiž pravidelně ochlazuje zdrcující poznání, že je téměř nemožné být zároveň bohatý a oblíbený, úspěšný a zásadový, mocný a morální. Toto zjištění je o to bolestnější, že odráží názory nejbližších spojenců USA. Solidarita Evropanů s Amerikou má zkrátka své hranice. Totéž však platí i o schopnosti západoevropských států nabídnout vlastní řešení.

Co je zlé pro nás, ublíží i vám

Spojené státy jsou ve válce a podle toho se také chovají. Nezdržují se příliš hledáním a odstraňováním příčin, které konflikt vyvolaly, nýbrž zdokonalují svou vojenskou obranyschopnost. Každý pokrok na cestě k nezranitelnosti totiž Američanům umožňuje ještě více rozehrát jejich hlavní trumf – hospodářskou dominanci. Jednoznačná ekonomická nadvláda Ameriky je přitom zřetelná už dnes. Čísla jsou v tomto ohledu více než přesvědčivá. Téměř devadesát procent produktů a služeb, které Spojené státy potřebují, si obstarávají samy. Jsou tedy něčím jako zhmotnělou definicí hospodářské soběstačnosti. Tím se však dominantní postavení Ameriky nevyčerpává. Na její prosperitě totiž přímo závisí…