Je Blízký východ pouze dějištěm vzdáleného arabsko-židovského konfliktu a hřištěm zájmů velmocí? Nebo je v něčem poučný i pro nás? Na první pohled akademická otázka. Ale dvě tamní události v poslední době leccos naznačily. Ne snad, že by tam česká diplomacie, natožpak armáda, mohla něco vyřešit, ale pozornost je namístě.První událostí byl americko-britský nálet na irácká vojenská zařízení - po pauze dlouhé asi dva roky. Druhou událostí je vytváření nové izraelské vlády - ta míří poprvé od konce 80. let ke kabinetu národní jednoty.
Kde vzít názor
Americké bomby padaly na Irák 16. února, čtyři týdny poté,co George W. Bush nastoupil do Bílého domu. Že by šlo o zásadní posun v americké politice? Názory ve světovém tisku se různí, nicméně střízlivý pohled analytiků říká zhruba toto: Samotný nálet nelze hodnotit jako zásadní změnu kurzu, od počátku roku Saddám Husajn čtrnáctkrát odpálil protivzdušné rakety na hlídkující spojenecká letadla, takže reakce byla nevyhnutelná a provedl by ji i Clinton či Gore. Teprve se uvidí, jak se bude vyvíjet irácká politika Bushovy administrativy. Nejde totiž o jednotlivé Saddámovy provokace (i když výše zmíněných útoků na letadla bylo 14), ale o celkový obraz. Už bylo řečeno výše, že americko-britská odveta následovala po dvou letech. Ale dva roky už nejsou v Iráku ani zbrojní inspektoři OSN, aniž by to někoho ve světě znepokojovalo. A právě před dvěma lety dostal Bill Clinton otevřený dopis na adresu své irácké…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu