Neslušná slova

Když býval dnešní velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta ještě opozičním poslancem za ČSSD, obvinil v roce 1997 Klausovu vládu, že považuje slovo „kontrola“ za neslušný výraz. Na tom postřehu bylo něco pravdy. Alespoň v tom smyslu, že dokud bylo v českém veřejném životě módní hlásit se k liberalismu, vláda si tolik netroufala kontrolovat život občanů - nebo o tom přinejmenším nemluvila. Tady nastala s příchodem kabinetu Miloše Zemana skutečně změna. Kdy naposledy někdo z ministrů ČSSD prohlásil, že má skrupule něco kontrolovat, třeba kvůli respektu před cizí svobodou nebo soukromým vlastnictvím? (Mezi poslanci je čestnou výjimkou Petra Buzková, která se svého času distancovala od plánu vlády nasadit na protitemelínské aktivisty tajnou službu.) I Zemanovi lidé však mají svá zakázaná slova. Od minulé středy víme s jistotou o jednom. Jde o výraz „zisk“.Ministr zemědělství Jan Fencl prohrál spor u Ústavního soudu o kvóty na cukr. Jak známo, šlo o podrobné nařízení, kolik smějí jednotlivé cukrovary vyrobit oproti předchozímu roku. Když soudci tuto důkladnou kontrolu zrušili jako protiústavní zásah do svobody podnikání, zhrzený ministr se svěřil, že chtěl pouze pomoci „slušným cukrovarníkům“ proti „neslušným“. Až dosud jsme mohli mít za to, že neslušný cukrovarník se pozná například tak, že míchá do cukru mouku nebo šidí na váze. Podle vyjádření Jana Fencla pro MF Dnes z 15. února t. r. jsou slušní „všichni, kteří v této branži podnikali dlouhodobě, měli provozuschopné cukrovary“…