Tento čtvrtek se bankovní rada České národní banky sejde k pravidelné debatě: co s úrokovými sazbami? Otevřeny jsou všechny možnosti. „Podle našeho názoru může v nejbližším období dojít jak k mírnému zvýšení, tak k mírnému snížení sazeb,“ říká analytik Miroslav Nosál z londýnské Merrill Lynch. Ekonomové se kloní k názoru, že nyní se ještě nestane nic a sazby zůstanou, jak byly.
Něco se ale přece změnilo už teď. Ještě je v živé paměti slovní přestřelka ze závěru loňského roku, kdy nastupující guvernér Zdeněk Tůma a jeho zástupce Luděk Niedermayer tvrdě bránili před tlakem politiků své právo úrokové sazby zvyšovat. Na posledním „měnovém“ zasedání 25. ledna však sami šéfové ČNB chtěli sazby snížit.
Greenspanův obrat
Od podzimu se ve světě leccos změnilo. Jak známo, snížením úrokové míry otevírají centrální banky podnikům cestu k lacinějším úvěrům. Bankéři jsou ale vždy opatrní, protože příliv peněz do ekonomiky může zrychlit inflaci. Dnes se tedy snížilo riziko inflace (přestala totiž zdražovat ropa) a zároveň zpomaluje světová ekonomika jako celek: speciálně to platí pro jejího tahouna, Spojené státy. Americká centrální banka „Fed“ se proto rozhodla čelit případné recesi, a to dřív a razantněji, než kdokoli očekával. Už počátkem ledna všechny zaskočila snížením klíčové sazby (viz Respekt č. 2/2001) a na konci měsíce ho zopakovala. Minulé úterý přišel předseda Fedu Alan…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
