Podpis nevadí, ale nezapomeňte

Jan Bubeník a Ivan Pilip těsně před svým propuštěním podepsali před shromážděnými diplomaty dokument, ve kterém se přiznali k nevědomému porušení kubánských zákonů. Proto se kubánskému lidu omlouvají a také uznávají, že Kuba má právo vymáhat dodržování vlastních zákonů a chránit svou suverenitu.Nešlo o zbytečně velký ústupek? Fidel Castro by sotva mohl oba Čechy držet v kriminále déle než do dubna, kdy se do Havany sjedou delegáti Meziparlamentní unie. Proč tedy výslovně uznávat autoritu zákonů sepsaných výhradně z toho důvodu, aby chránily diktaturu?Jak misi Bubeníka a Pilipa včetně jejich omluvy hodnotí sami Kubánci, se pokusila zjistit Společnost Člověk v tísni. Její členové oslovili řadu známých osobností, kteří bojují proti Castrovu režimu přímo na ostrově - socialistu Elizarda Sáncheze, křesťanského demokrata Oswalda Payu a novináře Raula Rivera - nebo z exilu - v USA Javiera de Cespedese a Franka Calzóna, ve Španělsku Carlose Alberta Montanera. Někteří z nich se navzájem nemají příliš v lásce, přesto se všichni shodli, že cesta obou Čechů věci svobody prospěla. Jejich proces totiž upozornil celý svět na represe a porušování lidských práv v policejním Castrově státě. Proti tomu je dokument, který Bubeník s Pilipem podepsali, pouhým cárem papíru: podpis byl přece vynucen. Castrovi odpůrci se shodují i na tom, že by nejspíš udělali to samé. Jedná se prý o zcela běžný rituál, kterému již nevěří většina Kubánců, včetně těch, kteří jsou přímo součástí establishmentu.…