Dopisy

Až přijde Basquiat

Jsem stejného názoru jako David Černý v glose Nuda na Malé Straně (Respekt č. 6/2001). Jsem ochoten podpořit prvního uvězněného graffitistu, který a) neponičí památku a za b) jeho výtvor mi bude výtvarně příjemný. Nesouhlasím pouze s tím „drátěným kartáčem“, to je na památky nepřípustný prostředek a navíc, dle jiného zákona mohou památky čistit pouze lidé s oprávněním MK a nikoli přistižení sprejeři. Nechápu, že se neustále urputně a nákladně mrhá prostředky daňových poplatníků na čištění krásných maleb na jinak odporných mužických vagonech pražského metra. Například v Římě jsou úžasně pomalované vagony a zdá se, že to Italové berou spíše jako ozvláštnění. Osobní vlak z Brna do Břeclavi je krásně pojednán, v sychravém šedivém počasí je to úplný zázrak. Sprejerství a uliční malba je jediným živým uměním současnosti, které si - alespoň u nás - zatím nenašlo svého Basquiata. Ale to jistě přijde.

Michal Blažek, Praha

Pytlák, kam se podíváš

Rád chodím jen tak „zbůhdarma“ do lesa, je to moje čím dál větší potřeba. Na svých toulkách tam stále častěji potkávám chlapíky v zelených kamizolkách ověšené flintami. Povětšinou se na mě dívají velice zle, jednou z křoví padla i nadávka. Dlouhou dobu mi nešlo do hlavy, čím u nich se svým batůžkem, mapou a zápisníčkem vyvolávám takové nepřátelství. Nedávno mi to konečně došlo: pro jejich krví zatemněný…