Pod tlakem

Je to, jako byste po roce rozložili stolní hru, kterou jste už nikdy nechtěli hrát. Hráči kolem stolu jsou stejní, stejné jsou i kameny a kostky, jimiž se hází. Snad jen trasa, po níž se má jít, byla vytyčena trochu jinak. To, na čem si státníci Evropské unie vylámali zuby v Amsterodamu, to, nač by všichni radši zapomněli, z loňského summitu v Nice bude koncem týdne opět na pořadu dne. Tentokráte v královském zámku Laeken severně od centra Bruselu.

Nová instituce

Členské země se musí dohodnout, jak má fungovat Unie o 27 a více členech, ba k jakému účelu existuje. Summit má vstoupit do dějin schválením Laekenské deklarace, na jejímž základě patnáctka svolá na příští jaro novou instituci, která se bude jmenovat Konvent. Obezlička, nebo novátorský pokus postupovat jinak? V každém případě reakce na trpké sváry před rokem v Nice, které dodnes zanechaly politické šrámy a pachuť. Konvent bude složen ze zástupců vlád, národních parlamentů, Evropského parlamentu a Evropské komise. Bude zasedat celý rok, než podle očekávání porodí odpovědi na zhruba dvacet otázek, mezi nimiž jsou: „Jak jasněji rozlišit exkluzivní pravomoci Unie, kompetence členských států a sdílené kompetence?“, „Jak zabránit, aby Unie při špatném výkladu smluv nešlapala do hájemství členských států?“, „Jak zajistit účinnost při 30 členech? Aplikací většinového hlasování?“, „Volit přímo předsedu Evropské komise? Zachovat systém půlročního střídání předsednických zemí?“ a dále pak: "Může…