Češi chtějí školné

Dalo by se říci - nečekaný úspěch. Ministerstvo školství sepsalo po sedmnácti letech nový školský zákon. Ještě se sice nedostal do parlamentu, protože ho ministru Eduardu Zemanovi vrátila minulé pondělí sama vláda, dějiny po roce 1989 přesto dosud tak velký pokrok ve školské reformě nezaznamenaly. Podle pravicových poslanců zákon nepřináší žádnou změnu, která by zakonzervované školství otevřela novým možnostem. Ministerští úředníci se ale mohou bránit: jak mohli sepsat převratný zákon, když neměli žádnou zakázku? Odpověď na otázku, co Češi vlastně chtějí udělat se školstvím, se snaží najít průzkum, který pro Respekt vypracovala pražská pobočka mezinárodní sítě pro průzkum veřejného mínění INRA Network. Na přelomu roku se zeptala více než tisíce Čechů, kteří potvrdili, že změnu by si přál skoro každý.

Státe, změň se

Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že naše školy jsou lepší než v Polsku nebo na Slovensku, a něco přes polovinu tuzemců dodává, že se nám nemohou rovnat ani Rakušané. Stejné tři čtvrtiny by ale chtěly, aby se „poměry ve školství změnily“. Kvalita je tedy v očích Čechů vyzkoušená, přesto chybí správná organizace, aby z ní každý měl, kolik potřebuje. Průzkum rovněž ukazuje, co rodiče nejvíc zlobí. Vždyť dvě pětiny z nich by poslaly děti na gymnázium a tři čtvrtiny na vysokou školu - gymnázia ale smějí přijmout jen dvacet procent mladé populace a vysoké školy třetinu. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie, kde gymnázii a vysokou školou prochází…