Země skandálů

Pravděpodobně to není jen optický klam: různých politických skandálů poslední dobou týden od týdne přibývá. Sotva jich kdy v krátké historii České republiky bylo víc. Přitom je těžké orientovat se byť v jediném z nich. Občan, který se chce vyznat ve veřejné diskusi, i politický komentátor, který chce tuto veřejnou diskusi vytvářet, se tak dostávají do nezáviděníhodné situace. Zbývá jediná útěcha: možná jen pro samé stromy (skandály) nevidíme les (politickou změnu).

Úplatky, tajnosti, spory

Dějí se opravdu divné věci. Předseda sněmovny Václav Klaus veřejně podpoří mediálního magnáta obviněného z miliardových podvodů. Ministr průmyslu Miroslav Grégr prosadí přes protesty antimonopolního úřadu energetický monopol a pak na něj vyhlásí veřejnou soutěž, kde očividně dává přednost jednomu ze zájemců. Premiér Miloš Zeman dohodne deblokaci ruského dluhu tak, že ruská vláda zaplatí padesát miliard korun, česká dostane dvacet a o zbylých třiceti miliardách se nesmí mluvit. Ministr vnitra Stanislav Gross se chystá vypovědět dohodu o bezvízovém styku se Slováky, a když se zpráva dostane po protestech Bratislavy na veřejnost, žádná z tuzemských politických stran se o ni nezajímá. Sněmovna bez vážných protestů odhlasuje státní rozpočet na příští rok v takové podobě, že se žádný ekonomický expert neodvažuje vyloučit další schodek ve výši sto miliard. Ve výčtu, kterému by vévodila neprůhledná výběrová řízení, výroba dalších dluhů veřejných rozpočtů a spory s…