Z Evropské komise, Evropské centrální banky, ale kupodivu i z úst domácích politiků a ekonomů se ozývají doporučení, aby Česká republika nespěchala se zaváděním eura. Důvodem mají být především velké cenové rozdíly mezi tuzemskou ekonomikou a euro-zónou (a zrcadlí rozdíl mezi průměrnou produktivitou v českých a západoevropských podnicích). Jako optimální strategie se proto uvádí postupné posilování kurzu koruny vůči euru, spojené s vyšší tuzemskou inflací. Jenže cenová konvergence pomocí kurzu je výhodná spíše pro současné členy euro-zóny, resp. Evropskou centrální banku. Kandidátské země by měly raději usilovat o co nejrychlejší - a třeba i jednostranné - přijetí eura.
Zastaralá data
Rozdíl mezi cenovou hladinou v České republice a v EU bezpochyby přetrvává, ale nad jeho hodnotou visí otazník. V odhadech OECD i Eurostatu se sice objevuje číslo okolo 40 %, potíž je ale v tom, že pochází z roku 1996. Od té doby se cenové hladiny vůči sobě znatelně pohnuly. Zatímco české ceny vzrostly od roku 1996 o nějakých 35 %, německé ani ne o 10% - a koruna přitom vůči marce, resp. euru neztratila na hodnotě. Pokud bychom tedy vycházeli z odhadu z roku 1996, bude dnes česká ekonomika spíše na 50–60 % cenové úrovně EU. Větší světlo do problému zřejmě vnesou až výsledky nového srovnávacího programu (prvního od roku 1996; data publikovaná v mezidobí byla jen hrubými odhady), jejichž zveřejnění se očekává v závěru letošního roku. Ovšem i v současné Evropě, v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu