Po zveřejnění říjnové zprávy Transparency International zaplavila zdejší média vlna příspěvků věnovaných korupci. Řada komentátorů přitom dávala najevo své rozčarování nad skutečností, že v žebříčku devadesáti sledovaných zemí skončila Česká republika až na 49. příčce. Nejeden text pak na základě publikovaných údajů vinil vládu z neúspěšného boje proti tomuto nebezpečnému fenoménu. S přímou souvislostí mezi postavením země v žebříčku a aktivitami aktuální vlády to však nemusí být tak horké, jak se na první pohled zdá. Nebude proto od věci připomenout, na jakých principech je vlastně hodnocení Transparency International založeno.
Čistí jenom zdánlivě
Především je nutné říci, že Transparency International se nezabývá konkrétními korupčními skandály. Jejím cílem je spíše šířit obecné povědomí o nebezpečí, které z korupce plyne, a burcovat proti ní veřejné mínění. Vedle toho se pak přirozeně jako nevládní a nezisková organizace v rámci svých možností snaží k omezení korupce také prakticky přispět. Asi nejznámějším výsledkem tohoto úsilí je zatím takzvaný index vnímání korupce (Corruption Perception Index známý pod zkratkou CPI), který bývá pravidelně publikován od roku 1995 a který je možné považovat za dosud nejkomplexnější barometr korupce ve veřejném sektoru. Ve všech hodnocených zemích totiž Transparency pracuje při jeho vytváření s údaji získanými od řady domácích i zahraničních pozorovatelů a podnikatelů. Vedle nesporného přínosu je však Index…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu