Letos na jaře naložili čtyři policisté do služebního auta Karla Bíllého, kterému na periferii Karlových Varů došel benzin. Odvezli ho do Lesa, kde ho bili a ponižovali (Karle, jedem do lesa, Respekt č. 45/2001). „Nasadili si kožené rukavice a vytáhli železnou tyč obalenou bužírkou. Řvali, že jako černý buzerant nemám právo žít. Pak mě obstoupili a vymočili se na mě,“ popsal svůj zážitek pan Bíllý:„. Jeho slona potvrdila i dcera Žaneta Gergelová: "Byl hodně zmláceny“, měl nateklé ucho, modřiny v obličeji, stopy po kopancích." Upozornila, že otec zažíval podobné incidenty s policisty co chvíli. „Prý to bylo kvůli tomu, že zase řídil bez řidičáku. Kolikrát ho zastavili, říkali mu - nebudeš to dělat. A on jel druhý den zas. Zasedli si na něj a pak už ho mlátili furt,“ vyprávěla. A Žanetin přítel dodal: „Jednou se třeba díval na fotbal, přišli na hřiště - Karle, ty zmrde černej, nasedat, jedem do lesa. Ale tentokrát ho ztloukli moc.“ Právě to byl důvod, proč policejní šikana Karla Bíllého vyšla najevo. Protože ho bolela hlava, dcera ho přesvědčila, aby šel k lékaři. V nemocnici se pak svěřil, že ho zbili muži v uniformě, a ošetřující lékař to ohlásil policii. Ta věc předala inspekci ministra vnitra a od ní v září případ převzal František Konvář z republikového úřadu vyšetřování, který čtveřici policistů obvinil ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Kromě lékařské zprávy k tomu přispěl i fakt, že se našel…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu