O nás bez nás

Minulý týden se španělský ministr zahraničí Josep Pique a jeho britský protějšek Jack Straty sešli v Barceloně k rozhovorům o budoucnosti Gibraltaru, poslední kolonii v Evropě. Skalnaté území o šesti kilometrech čtverečných je pod britskou vládou od roku 1704, kdy jej španělské království muselo v důsledku prohraného vojenského střetu postoupit ostrovní monarchii. Ministři sice v Barceloně nedospěli k žádnému závěru, podotkli však, že se o osudu území dohodnou do příštího léta, čímž zkrátí původní termín, stanovený na prosinec 2002.

Klíčová je samospráva

Obě strany si výsledky setkání pochvalovaly. Španělé se zavázali, že rozšíří počet pevných telefonních linek a zlepší zdravotnické služby. Spokojená nebyla pouze gibraltarská vláda. Její premiér Peter Caruana setkání bojkotoval, i když ho zvali jak Britové, tak Španělé. Obyvatelé nejjižnějšího výběžku Pyrenejského poloostrova nechtějí uznat žádné rozhodnutí, jež by sami neschválili referendem, a nejvíce by uvítali, kdyby vše zůstalo tak, jak je nyní. Už při referendu v roce 1967 drtivá většina z nich potvrdila vůli zůstat pod britskou korunou. Kdyby se stejné hlasování konalo nyní, výsledek by zřejmě nebyl jiný. Utrechtská smlouva z roku 1713 stanovuje, že Španělsko strategický skalnatý výběžek navždy postupuje Británii, ovšem s podmínkou, že pokud území někdy přestane být kolonií, stane se součástí Španělska a to bez nároku na samosprávu. V tom je jádro sporu. I když britská vláda trvá na tom,…