Když někde dospěje vývoj k bodu zlomu, ihned srovnáváme. Proběhla právě v Kulistánu revoluce? Okamžitě se ptáme, jak a s jakými výsledky proběhla revoluce o pět let dříve v Bulistánu, abychom stanovili prognózu, vyvarovali se chyb a poučili se z úspěchů. A tak je tomu i teď. Byl v Afghánistánu poražen tálibánský režim? Okamžitě se rozhlížíme po receptu, abychom věděli co dál: Může tu inspirovat Kosovo? Jsou přenosné zkušenosti z Kambodže? Nejde o plané řeči. Podobnými úvahami se zabývá světový tisk i politika.
Jak na teroristy
Tálibáni padli coby vládnoucí režim, což přináší výhodu. Jakmile se přestává mluvit o válce proti Afghánistánu, ozřejmuje se původní účel celé operace. Američanům přece nešlo o to, aby Afghánistán obsadili, ale aby odtamtud odstranili teroristy a jejich zázemí. To znamená, že teď nebudou soustředit svou vojenskou sílu na Kábul a jiná velká města, ale na eliminaci a dopadení teroristů. Má to háček: nikdo neví, kde přesně je hledat. V tisku se píše o tom, že americká armáda disponuje přístroji, které umožňují zjistit až do hloubky 30 metrů ve skále, zda se v případné jeskyni neskrývají lidé. Ale tyto systémy jeskyní a chodeb úspěšně fungovaly už v 80. letech za války mudžáhidů proti sovětům. Jejich funkci vysvětlil na obrázkovém schématu týdeník Der Spiegel. Na pohled to vypadá jako počítačová hra: svislé šachty, vodorovné štoly, ale mezi nimi se nacházejí dutiny skrývající partyzány. Sověti pouštěli do šachet plyn, házeli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu