Čekání na Godota

Pro lidi nakažené virem HIV se minulý týden stala média poslem dobrých zpráv. Obšírně totiž informovala o úspěchu vědce Antonína Holého, jemuž se ve spolupráci s belgickými kolegy a americkou farmaceutickou firmou podařilo vyvinout nový lék Viread. Ten s dosud nevídaným účinkem tlumí množení viru v krvi, a brání tak propuknutí choroby AIDS. Radovat se z něj však zatím mohou pouze nemocní, kteří měli to štěstí, že se narodili na severní polokouli.

Nekonečné testy

Přestože Viread patří do kategorie levnějších preparátů a jeho výroba je relativně jednoduchá, zůstane pra devět z deseti postižených nedostupný Opět se tak připomíná otázka, proč cena léků proti AIDS, jejichž příprava není ve většině případů finančně ani technologicky příliš náročná a dá se zvládnout i v průměrně vybavené laboratoři, šplhá do astronomických výšek, jež jsou zcela mimo možnosti lidí, kteří je nejvíce potřebují. Odpověď v sobě do značné míry skrývá už mechanismus, jakým jsou léčiva vyvíjena. Příběh Vireadu může v tomto ohledu posloužit jako čítankový příklad. Složka, která tvoří jeho základ, byla objevena v rámci běžného výzkumného programu zaměřeného na studium látek s biologickými účinky. Má-li však sebezajímavější látka opustit zkumavky chemických ústavů a ve formě tablet či vakcín posloužit v boji proti smrtelným chorobám, musí být podrobena celé řadě medicínských testů. Ty postupně zkoumají na buněčných organismech a posléze také na zvířatech míru její účinnosti i…