Práskni to a jdeš domů

Na minulou schůzi vlády přinesl ministr Karel Březina v tašce materiál, ve kterém se skrývá malá revoluce. Jde o analýzu popisující, co této republice přineslo zpřísnění drogových zákonů. Výsledek je jednoznačný: nic z toho, co autoři před třemi lety slibovali. Novela neztížila přístup mladší populace k drogám, nezkomplikovala život překupníkům, ale naopak nepřímo zavinila boom extrémně nebezpečné drogy jménem heroin. Analýza Mezirezortní protidrogové komise však nabízí i pozitivní čtení: díky ní mají čeští voliči i jejich politici vůbec poprvé k dispozici důvěryhodné informace o tom, jak to vlastně v této zemi s drogami vypadá.

Je to vaše věc

„Každý svéprávný člověk má svrchované právo svobodně se zničit drogami. Stát mu nesmí tuto svobodu omezovat. Avšak není stát povinen zabránit jiným, aby ho do této nesmírně nebezpečné situace přiváděli?“ Na otázku slavného filozofa Karla Poppera by většina z nás zřejmě odpověděla kladně a moderní svět se s ní vyrovnává už zhruba od revolučních šedesátých let, které drogy poprvé představily v masové míře. Zpočátku se diskutéři přeli o to, zda je přijatelné někoho zavírat do vězení jen za to, že k dosažení pocitu štěstí používá látky, které nejsou oficiálně povoleny. Příznivci represe měli nakonec v praxi navrch. Po letech se ale zjistilo, že popularita „nezákonných“ drog je stále větší, postihy jejich konzumentů čím dál dražší, a navíc k ničemu nevedou. Takže evropští politici se zhruba od začátku…