Politika těla

Brněnský dům umění v minulých dnech přivítal dvě pozoruhodné ženské návštěvy. Kurátoru Pavlu Liškovi se po letech podařilo přilákat na Moravu lotyšskou umělkyni Aiju Zarinu, kterou potkal v roce 1993 během své šestitýdenní průzkumné výpravy po východní Evropě. Zarina se proslavila svérázným naivním stylem jednoduchých barevných znaků a symbolů, kterými zpravidla vymaluje celou galerii od stropu až po podlahu. Při práci v malém brněnském sále jí ale zřejmě nezbyl čas nebo barvy, a můžeme tedy vidět jen skromnou ochutnávku její tvorby. Celoživotní retrospektivu naopak do Brna přivezla rakouská umělkyně Valie Export. Evropská hvězda „akčního“ umění, která se od šedesátých let zabývá tématy feminismu a mediální manipulace a loni odmítla převzít cenu Oskara Kokoschky z rukou ministra modro-černé vlády, vystavuje v České republice poprvé.

Na vlastní kůži

Do čtrnáctileté Waltraud Lehnerové by asi málokdo řekl, že si jednou nechá na stehno vytetovat podvazkový pás nebo se bude nahá převalovat po skleněných střepech. Děvče od mala navštěvovalo klášterní školu a její ukázněný život plně zaměstnávaly náboženské úvahy. Jakmile za ní ale zaklapla klášterní vrata zvenčí, vydává se Waltraud Lehnerová zcela jiným směrem. Vystuduje výtvarnou uměleckou školu, počátkem šedesátých let se připojuje ke skupině vídeňských akčních umělců a mění si jméno na „obchodní značku“ Valie Export. Od svých starších kolegů odkouká svůj hlavní vyjadřovací jazyk veřejné …