Zámožný člověk zpravidla mívá zahanbující pocit viny, octne-li se tváří v tvář bezvýchodné chudobě. Zoufalství a beznaděj jímá i mě, když se občas toulám po zaostalých končinách světa s peněženkou sice dost splasklou, ale pořád ještě mnohonásobně plnější, než jakou disponují všichni kolem. Mohu sice tu a tam jednotlivce obdarovat, odstranit obecnou bídu ale nikoli. Chápu proto do jisté míry postoj biskupa Václava Malého, jak jej formuloval ve svém článku Vyjmout trám z vlastního oka (Respekt č. 43/2001). Řekněme si ale rovnou, že je to postoj mylný.
Štědrý Západ
Zámožnost není příčinou chudoby ve světě. Zboží není krajíc, z kterého jednomu ubývá tím, že z něj ukusuje druhý. Co se trámů v oku týče, má jich západní (zámožný) svět jistě hromádku, ne však trám pyšné bezohlednosti, jak se stalo módou mu připisovat. „Je nemravné zapomínat na miliony trpících. Každodenní skon mnoha hladovějících v Súdánu, Etiopii nechává mocné tohoto světa netečné,“ píše pan biskup Malý. Nenapadá ho už, že i Západu lze křivdit. Postavu nadutého, tlustého bohatce zbídačujícího lidové masy vynalezl Marx. Je to samozřejmě nesmysl, protože ve skutečnosti nemůže kapitalistu postihnout nic horšího než právě zbídačené masy. Stejně tak se mýlí a Marxovu rétoriku bezděčně přejímá i citovaný řádek z textu Václava Malého. Západ totiž na miliony trpících prokazatelně nezapomíná. Právě západní společnost je soucitnější než kterákoli jiná. Hladomory v Súdánu a propastná bída mnohde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
